Dnešním dnem vyvrcholilo pětileté úsilí Asociace kritické infrastruktury České republiky (AKI ČR) o přijetí moderní právní normy, která stanoví zákonný rámec pro posilování odolnosti, ochranu a rozvoj kritické infrastruktury v České republice.

Právě dnes totiž vstoupil v účinnost zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). Tato zvláštní právní norma nahrazuje dosavadní úpravu kritické infrastruktury zakotvenou dosud v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Ten pochopitelně zůstává i nadále v platnosti, pouze z něj byla vyčleněna část, týkající se kritické infrastruktury.

Přijetí zákona je výsledkem mnohaletého úsilí AKI ČR, které začalo už během covidového roku 2020. Po šesti letech intenzivních jednání a pracovních skupin získává Česká republika jednu nejkomplexnějších a nejkvalitnějších úprav ochrany kritické infrastruktury v celé EU.

Podstatná část zákona je převzata z evropské směrnice CER (Directive on the resilience of critical entities), kterou postupně transponují všechny členské země EU. Česká právní úprava je jedinečná tím, že obsahuje nejen povinnosti regulovaných subjektů, ale také celou řadu práv, kterých se mohou subjekty kritické infrastruktury domoci v krizových stavech.

Zákon zásadním způsobem rozšiřuje okruh odvětví, pododvětví a základních služeb, které jsou novou právní úpravou regulovány:

  • Energetika
  • Doprava
  • Vesmír
  • Vodárenství
  • Zdravotnictví
  • Potravinářství
  • Veřejná správa
  • Bezpečnost
  • Digitální infrastruktura (s částečnými výjimkami)
  • Bankovnictví a finanční trhy (s částečnými výjimkami)

Nejde však jen o rozšíření regulovaných odvětví. Evropská i národní právní úprava přináší zásadní změny především v celkové filosofii a v přístupu ke kritické infrastruktuře jako takové. Nejzásadnější změnou je odklon od dosavadní orientace na ochranu tzv. prvků kritické infrastruktury a posun k poskytování základní služby a zajištění jejího provozu i během mimořádných událostí a krizových stavů. To je zcela zásadní posun.

Nová právní úprava přináší ucelenější pohled, který aplikuje mezinárodně uznávané principy a systémy řízení rizik a řízení kontinuity činností jako základní fundamenty fungování kritické infrastruktury v celé Evropě. Cílem těchto opatření je posilování odolnosti kritické infrastruktury, nastavení pravidel a zavedení opatření v oblastech:

  • řízení rizik
  • zajištění kontinuity činností
  • odezvy na incidenty
  • fyzické bezpečnosti
  • k řízení bezpečnosti pracovníků
  • k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce

Evropsky unikátní je rovněž tuzemské pojetí institutů kritických dodavatelů a kritických pracovníků, které pomáhá zajistit efektivní řízení rizik v celém dodavatelském řetězci. Norma také myslí na meziodvětvovou závislost mezi subjekty kritické infrastruktury navzájem, která byla v dosavadní právní úpravě zásadním způsobem podceněna.

Aktuálně probíhá příprava nařízení vlády a prováděcích vyhlášek ministerstva vnitra, jejichž přijetí očekáváme do konce roku 2025.